Grafická karta Nvidia GTX 285 je vylepšením GTX280 a to zejména ve výrobním procesu z 65nm GTX280 na 55nm GTX285. Jednalo se do vydání řady ATI HD5850/70 o nejvýkonnější single grafickou kartu na trhu.

Parametry a výkonem si ale probíjí úspěšně cestu na dnešním trhu. Jediným pořád trvajícím mínusem je její vysoká cena nasazená z důvodu doprodeje a nastupujících výkonnějších GTX470/80. Grafická karta má pamět 1GB DDR3, obsahuje 240 stream procesorů, 32ROPs a 80TMUs jednotek.  Parametry Testovací sestavy jsou následující :

Dneční článek bude zejména o úpravě nereferenčního chlazení od výrobce MSI a jedná se o řadu Superpipe. Chladič utváří 5 heatpipe trubic z něhož dvě jsou právě superpipe, což znamená průměr 8mm místo obvyklých 6mm. Heatpipe jsou rovnoměrně rozvedeny do pasivní části žeber chladiče a ochlazovány pomocí dvou vysokootáčkových 70mm ventilátorů.

Grafická karta je sice opravdu hezká, nicméně použité ventiltory jsou opravdu hodně hlučné a ještě k tomu ne zrovna moc účinné. Teploty v Idle byly kolem 50°C v burny stoupaly až k 90°C - vzhledem k tomu, že celý pc mám na benchtable tedy kompletně otevřený a teplota místnosti byla 23°C, tak jsem si říkal, že je něco špatně, kartu jsem rozebral, přepastoval a při zpětném nasazení a dotažení jsem si všimnul mezery mezi chladičem a jádrem a to pouhým okem viditelné!!

Chvíli jsem hledal onen problém v nedotažených šroubech, ale všechny byly opravdu fest utažené. Nakonec jsem si všimnul, že chladič je dotažen uchycovacím systémem, jež je pomocí šroubů a matky, která zároveň má fungovat jako distanční podložka z důvodu, aby se karta neprohýbala při moc velkém utažení. Avšak tato distanční podložka je veliká až příliš a díky tomu chladič plně nedosedá na jádro. Nejlépe to jde vidět na následující fotografii, kdy jsem kartu přepastoval, chladič smontoval a poté znovu sundal abych se podíval jak se pasta obtiskla.

Tak jsem se rozhodl tyto distanční šroubky opilovat na úroveň průměru šroubu, aby prošel dírou v grafice. Po tomto opilování se teploty v burnu ustálili na 78°C rozdíl je to tedy celých 12°C oproti základu. Jádro již nyní doléhá tak, jak má a teploty jsou zhruba v normě, avšak za cenu opravu nesnesitelého hluku a to jak v Idle tak v Burnu. Proto jsem se pokusil otáčky upravit pomocí úpravy biosu karty-tohle řešení sice mělo efekt, ale asi 10min, kdy se karta i v Idle zahřála natolik, že spustila opět vyšší otáčky. Rozhodl jsem se tedy chladič kompletně rozebrat a vyměnit ventilátory za jiné-tišší a účinnější.

Celý chladič jsem tedy rozebral a ventilátory odšrouboval. K výběru jiných ventilátorů padlo slovo na dva 120mm coolermaster silent jež mají 1000ot/min a jsou opravdu tiché. Jak je ale uchytit ke grafice? Již dříve jsem si vyrobil z 2mm hliníku "kostru" pro dva 120mm ventilátory, které během např. taktování umisťuji dle potřeby kolem benchtable. Ventilátory jsem tedy uchytil do této "kostry" a nasadil před grafiku, kde jsem je položil na desku-sedly si přímo na pci slot. Stačilo je pouze přichytit tavným lepidlem a dílo bylo hotové.

Takto upravené chlazení dosahuje teplot okolo 75°C v zátěži a je přitom naprosto tiché při dostatečném chlazení. Ještě je tu možnost pro majitele sestav ve skříni vyměnit tyto větráčky za dva 80-92mm a ty uchytit napevno přímo na grafiku. Tím dosáhnete stejných nebo lepších teplot v závislosti na otáčkách. Já si vybral takhle velké ventilátory z důvodu opravdu tichého-téměř nehlučného provozu při přijatelném výkonu.